Koncepční studie vycházkového okruhu za Besedou

Zadání

Studie přichází s řešením vycházkového okruhu za Besedou. Součástí studie je návrh úpravy prostranství před budovou, zaujímající pozici na nároží ulic Vitorazské a Říční. Spolu s plánovaným rozšířením domova seniorů bude jakousi vstupní branou do území. Vedle vycházkového okruhu sloužícího primárně seniorům, budou navrženy ještě další dvě trasy s různou délkou a náročností. Na trasách budou definována místa pro zastavení, odpočinek a další aktivity. Vycházkové trasy nabídnou dosud nepřístupný terén, nové výhledy do krajiny a intenzivní prožitek přírody.

Širší vztahy

Území se nachází mezi Vitorazskou ulicí, silnicí III. třídy, směřující z Českých Velenic do Rakouska a řekou Lužnicí, představující zároveň státní hranici. Za řekou se rozkládá městys Großdietmanns ve spolkové zemi Dolní Rakousy v okrese Gmünd. V minulosti předměstím města Gmünd bývaly i České Velenice. Samostatným českým městem se staly až v důsledku první světové války po stanovení nové státní hranice.

Řešené území v současnosti tvoří hodnotný zelený pás s řekou a rekreačním potenciálem pro obyvatele obou zemí. Předpokladem vycházkového okruhu je nové propojení s rakouským územím. Dosud je spojení s Rakouskem možné po silnici Vitorazské, která definuje vstup do Českých Velenic uzavřenou uliční strukturou a představuje významnou městskou třídu. Z ní lze sestoupit do řešeného území po cestách v různě fragmentárním stavu, stejně tak lze území doplnit o další možné prostupy. K hodnotám území patří jeho velká biodiverzita, podpořena existencí lokálních biokoridorů a biocenter. Kromě přírodního prostředí spočívá atraktivita území v jeho historii a s ní spojenými místy.

Historiské mapy

Stávající mapy

Silné stránky
(S – Strenghts)

Řešené území představuje hodnotný zelený pás mezi dvěma sídelními útvary. Historický vývoj vedl k tomu, že oba útvary, tvořící kdysi jeden celek, se octly na odlišném státním území. Samotná státní hranice prochází řekou Lužnice, která si možná díky tomu zachovala svůj přirozený charakter s meandry. Zelený pás s řekou charakterizuje velká biodiverzita, kterou dokládá střídání lokálních biocenter s biokoridory. V současnosti lze vnímat historickou specifičnost a přírodní rozmanitost jako hlavní přednost.

Slabé stránky
(W – Weaknesses)

Nedostatečný přístup do území z rakouské strany oslabuje jeho turistické využití. Spolu s faktem, že se nachází v záplavové oblasti vede k nižší ekonomické lukrativnosti a nemožnosti výstavby větších stavebních projektů. Špatná prostupnost územím a fragmentárnost stávajících cest vede k neatraktivnosti návštěvy této části obce. Zanedbanost pozemku s bazénem a zchátralým stavem staveb je místem v území žádajícím v budoucnu zlepšení.

Příležitosti
(O – Opportunities)

Dostavba domova seniorů spolu s úpravou prostoru před Besedou je příležitostí pro rozvoj aktivit v území. Kromě uživatelů těchto institucí bude sloužit dalším návštěvníkům. Ke zvýšení atraktivity místa by mělo přispět nové propojení s rakouským územím přeš řeku Lužnici. Na rakouském břehu se lze napojit na síť cest, které procházejí malebným předměstím Großdietmanns a dále až do Gmündu. Obnovení přeshraniční spolupráce je klíčovým aspektem rozvoje širší oblasti.

Hrozby
(T – Threats)

Území se nachází v záplavové oblasti stoleté vody. Zóna aktivní stoleté vody je ohraničena valem, sloužícím zároveň jako pěšina. Odlehlost území nese riziko ekonomické stagnace a úpadku. V územním plánu zanesená cyklostezka, vedoucí od ústí Vitorazské ulice skrz řešené území a déle podél řeky Lužnice představuje ohrožení přírodního charakteru území.

Ulice Říční a Vitorazská

Prostor před Besedou je navržen jako důstojné veřejné prostranství, které odpovídá významu této kulturní instituce v životě města. Vytváří přirozené zázemí pro každodenní pohyb, krátká zastavení i společenské události. Prostor se nachází na rozhraní dvou charakterově odlišných ulic – městské Vitorazské a klidnější Říční, která tvoří přístupovou osu k Domovu pro seniory i k budově Besedy samotné.

Ulice Vitorazská je urbanisticky vnímána jako hlavní městská třída s potenciálem budoucí proměny na moderní bulvár. Tato dlouhodobá koncepce však přesahuje rámec řešeného území. V rámci návrhu je do prostoru při východním okraji Besedy umístěna pouze dvojice parkovacích stání, doplněná o nové stromy, které navazují na stávající uliční zeleň a zároveň podporují dlouhodobou koncepci postupného zklidňování a ozelenění Vitorazské třídy. Dlážděná plocha zde slouží nejen jako chodník, ale také jako reprezentativní vstupní prostor, který může být částečně využit pro venkovní posezení přilehlé kavárny. Stromy jsou osazeny v pravidelném rytmu, což podporuje kompaktní městský výraz a zároveň poskytuje přirozený stín i mikroklima.

Ulice Říční je navržena jako sdílený prostor bez obrub, kde se pěší, cyklisté i automobily pohybují ve společné rovině. Zpevněné plochy jsou provedeny v jednotné výškové úrovni a členěny pouze vizuálně, což podporuje volnost pohybu, přehlednost a přístupnost pro všechny věkové i pohybové skupiny.

Podél Říční ulice jsou umístěna parkovací místa se zatravňovací dlažbou, která slouží především návštěvníkům Domova pro seniory. Parkovací pásy se střídají s pásy zeleně a výsadbou stromů, doplněné o trvalkové záhony. Vysoká zeleň a rozvolněné výsadby mezi stáními zajistí, že dopravní funkce prostoru nenaruší klidný charakter provozu domova ani jeho koncepci jako zařízení zasazeného v zeleni. Vegetace zde zároveň poskytuje příjemné mikroklima a přispívá k ekologické rovnováze v ulici.

Terénní převýšení mezi Říční ulicí a vstupní úrovní Besedy je řešeno pomocí gabionových opěrných stěn, které prostor přirozeně členěním oddělují, ale zároveň umožňují jeho vizuální propojení. Gabionové koše slouží jako technický prvek s výrazným podílem estetiky – budou porostlé popínavými rostlinami, které jejich charakter změkčí a pomohou je začlenit do celkové kompozice prostoru.

Přístupová trasa k Besedě je přímá, přehledná a bezbariérová, s plynulým napojením na uliční prostor. Ulice propojuje všechny vstupy do objektu – hlavní vstup z Vitorazské, boční vstup z Říční ulice i vstup ze strany zahrady, čímž zajišťuje snadnou dostupnost pro všechny skupiny uživatelů, včetně osob se sníženou pohyblivostí. Dlažba a výškové řešení umožňují pohodlný pohyb bez bariér a zároveň přehledné vedení trasy v rámci sdíleného prostoru.

Celý prostor zajišťuje přirozené propojení mezi veřejnou institucí, obytnou zástavbou a městským parterem. Kromě dopravní funkce plní i roli kulturního předpolí, místa setkávání a vstupu do společenského života města. Návrh staví na jednoduchých, přirozených prostředcích – zeleni, rytmu, otevřenosti a pohybu.

Veřejná zahrada Za Besedou

Zahrada za Besedou vytváří prostor pro setkávání, tvoření i odpočinek. Slouží nejen návštěvníkům kulturních akcí, ale rozšiřuje také možnosti venkovního pobytu pro obyvatele přilehlého domova důchodců, dětské herní skupiny i umělecké kroužky. Může se zde promítat film, posedět u táboráku nebo pořádat slavnosti – vše v přirozeném rytmu zahrady.

Základní prostorové členění zahrady rozděluje území na klidovou zónu a funkční část. Klidová zóna je tvořena volnou travnatou plochou v sousedství domova pro seniory, kde je možné nerušeně odpočívat ve stínu stromů. Naproti tomu funkční část zahrady soustřeďuje většinu aktivit – komunitní zahradu, altán, multifunkční prostor, dětské hřiště i přístup k amfiteátru.

Perspektiva

Vycházkový okruh za Besedou je projektem, jehož cílem je zpřístupnit a kultivovat část přírodního území v jižním cípu Českých Velenic a nabídnout ji k pobytu širokému spektru uživatelů. Projekt navazuje na plánované rozšíření domova seniorů a spolu s objektem Besedy vytváří přirozený vstup do území, kde se městská struktura postupně rozvolňuje a přechází do krajiny.

Základní myšlenkou návrhu je vytvoření systému tří vzájemně propojených vycházkových okruhů, které se liší délkou, náročností, charakterem povrchů i intenzitou kontaktu s přírodou. Trasy jsou navrženy tak, aby umožňovaly jak krátké, klidné procházky, tak delší vycházky s možností objevování širších souvislostí krajiny, vody a historických vazeb místa.

Tři vzájemně propojené okruhy — tři zážitky

Celý systém tras je koncipován jako propojená síť tří okruhů, které se liší délkou, náročností, charakterem povrchu i intenzitou kontaktu s okolní přírodou:

1. okruh – přístupný a komfortní (zelená)

První okruh je nejkratší, s délkou přibližně 0,5 km, a je určen především seniorům z přilehlého domova, rodičům s kočárky, dětem na odrážedlech či koloběžkách a osobám se sníženou schopností pohybu. Povrch stezky je navržen z hnědého vodopropustného asfaltu, který zajišťuje bezbariérový, komfortní a bezpečný pohyb bez překážek. Okruh umožňuje snadný kontakt s přírodou, aniž by vyžadoval fyzickou náročnost, a nabízí možnost klidného pobytu u vody, která je hlavním určujícím prvkem celé trasy. Klidný tok řeky v lesním prostředí vytváří silný potenciál pro regeneraci, zpomalení a vnímání krajiny.

2. okruh – měkčí kontakt s přírodou (žlutá)

Druhý okruh, o délce přibližně 0,7 km, částečně využívá trasu prvního okruhu a dále se od něj odklání do otevřenějších částí území. Povrch je zde tvořen mlatem, materiálově i barevně navazujícím na asfalt, avšak s měkčím a přírodnějším charakterem. Trasa je stále dobře průchodná pro seniory i kočárky, zároveň však nabízí intenzivnější kontakt s okolním prostředím. Vede lesem podél řeky, rozšiřuje možnosti pobytu na louce a otevírá výhledy do krajiny. Koncepčně se zde počítá s budoucím napojením na rakouské území prostřednictvím nového přechodu přes řeku.

3. okruh – prolínání tras a přírodního prostředí (červená)

Třetí okruh je nejdelší, s délkou téměř 1,5 km, a kombinuje úseky obou kratších tras. První část vede podél řeky, odkud trasa pokračuje hlouběji do lesního prostředí, kde nabízí sérii zastavení, průhledů a klidových míst. Za polovinou okruhu stezka ústí u hraničního přechodu na Vitorazské ulici. Odtud je možné vycházku dále rozvíjet alternativními směry — například směrem k obecnímu hřbitovu, který představuje významnou historickou stopu města, nebo pokračovat po trase krajinou, kde se střídají lesní a luční úseky.

Hlavní myšlenky okruhů

Tyto stezky Vás provedou krajinou, kde se přirozené procesy prolínají s historickými stopami a smyslovým vnímáním. Jednotlivé zastávky se opírají o tři hlavní tematické linie:

Historická stopa

Zastávky připomínají místa, kde se krajina dotýkala dějin. Bývalá plovárna pod dohledem pohraničníků, signálka nebo železná opona zde zanechaly stopy, které jsou stále čitelné. Skrze krajinné prvky, symbolické instalace a trasy bývalých hlídek Vás stezka zve k zamyšlení nad pamětí území.

Naučná stezka

Zarůstající louky, měnící se les nebo přirozená dynamika vody – příroda je hlavním vypravěčem této trasy. Naučné zastávky Vás seznámí s ekologickou rozmanitostí území a umožní Vám lépe porozumět proměnlivému charakteru krajiny. Objevování je zde pozvánkou k vnímání souvislostí.

Smysly vody

Voda není jen prvkem krajiny, ale i prostředníkem pro vnímání. Na některých místech si můžete sáhnout na její proud, jinde vnímat její zvuky nebo se zastavit u odrazu na hladině. Voda Vás osloví zrakem, sluchem i dotykem – jako prvek klidu, hry i živého pohybu.

Zastavení

4/ Ohniště

Místo se nachází v bodě křížení tří navržených tras a přirozeně se otevírá směrem k louce s výhledy do krajiny. Právě tento výhled se stává klíčovým prostorovým motivem pobytu a setkávání, který je akcentován vložením ohniště jako centrálního prvku místa. Při příchodu z větší vzdálenosti zůstává místo skryté pod linií horizontu. Návštěvník tak nejprve vnímá krajinu a otevřený charakter louky, zatímco samotné ohniště se odhaluje postupně až v okamžiku přiblížení se.

5/ Zkratka

Stezka se u ohniště rozděluje a pokračuje směrem středně dlouhého okruhu. Vede skrz listnatý polozarostlý lesík. V tomto úseku se povrch stezky proměňuje v soustavu dřevěných klád, které se vzájemně překrývají a vytvářejí dobrodružnou pochozí linii nad hustým bylinným patrem. Trasa se přirozeně klikatí mezi stromy, keři a vysokými bylinami, reaguje na jejich rozmístění a vytváří cestu, která působí volně a organicky, přesto však zůstává čitelná a vytváří jasný průchod krajinou.

7/ Louka klidu

Jednoduchou a pravidelnou údržbou vzniká v lesním porostu klidná loučka obklopená lesíkem — malý palouk, do něhož proniká rozptýlené sluneční světlo mezi korunami stromů a umožňuje rozkvět lučního kvítí. Posezení je záměrně umístěno mimo přímé pohledy ze stezky, aby byla zachována atmosféra skrytého paloučku. Neodhaluje se okamžitě, objevuje se až při zpomalení a ochotě objevovat.

Zastavení tvoří velkorysý dřevěný rám vypnutý sítí, do níž se lze opřít nebo se do ní i částečně položit. Konstrukce je nakloněna přibližně pod úhlem 45 stupňů a dimenzována tak, aby umožnila pohodlné sezení i několika osobám současně. Nakloněná poloha umožňuje tělu přirozeně se uvolnit, bez nutnosti aktivního sezení, a přirozeně vede naše pohledy vzhůru, do korun stromů. Listí, světlo a pohyb větru se zde stávají hlavním vizuálním podnětem.

12/ Tajná stezka

Trasa navazuje na historickou alej pohraniční stráže a vede územím hraničního pásma. Paralelně s ní dnes existuje oficiální hraniční přechod, stezka však připomíná skryté linie z období, kdy svoboda pohybu nebyla samozřejmostí.

Tajná stezka je nenápadným, úzce vymezeným průchodem krajinou. Je tvořena pochozí ocelovou mříží umožňující pohodlný pohyb jednoho člověka. Setkání dvou chodců vyžaduje zpomalení, vyhýbání a vzájemnou pozornost.

Stezka je vedena skrze bujnou, nekorigovanou vegetaci. Příroda si zachovává svou autonomii a může volně prorůstat skrze ocelovou mříž. V některých úsecích je cesta zřetelná a otevřená, jinde téměř mizí v porostu. Průchod se tak neustále proměňuje. Pokud však nebude využívána, postupně zaroste a splyne s okolím. Tajná stezka tak funguje jako prostorová připomínka minulosti, která je čitelná pouze skrze pohyb, objevování a osobní zkušenost.

Tématem setkání bylo řešení koncepční studie vycházkového okruhu za Besedou. Cílem setkání bylo seznámit veřejnost s dosavadním průběhem a rozpracovanými návrhy této lokality, zjistit podněty a zpětnou vazbu k rozpracovaným návrhům a umožnit diskuzi a dotazy veřejnosti se zpracovateli vize rozvoje – týmem City Upgrade a zadavateli vize rozvoje – zástupci města České Velenice.

Forma a průběh

Setkání s veřejností proběhlo v pondělí 8. 12. 2025 v 17-19 h v komunitním centru Fénix v Českých Velenicích.

Úvodní část setkání se věnovala prezentaci dosavadního průběhu zpracování a rozpracovaným návrhům pro řešení studie, jehož členové jsou architekti, krajinářští architekti a urbanisté, ve spolupráci s dopravním inženýrem, odborníkem na životní prostředí a sociálním a kulturním antropologem. Po úvodní části pracovali účastníci setkání odděleně u 2 kulatých stolů ve složení: 1 moderátor diskuze a veřejnost. Po vzájemném představení účastníků se zhruba 1 hodina věnovala práci s pocitovou mapou města a sběru podnětů a zpětné vazby k odprezentovaným návrhům.

V závěrečné části setkání proběhlo shrnutí práce za jednotlivé kulaté stoly a diskuze s přítomnými zástupci obce (starosta Jaromír Slíva a někteří členové zastupitelstva) a týmem studia City Upgrade (architekt Vratislav Ansorge, krajinná architektka Sylva Javůrková a sociální a kulturní antropoložka Linda Kovářová). Účastníci z řad veřejnosti měli prostor pro své dotazy a diskuzi s nimi.

Účastníci

Celkem se setkání zúčastnilo 10 osob z řad veřejnosti. Z toho bylo o něco více mužů. Z hlediska věku byly zastoupeny věkové kategorie v rozmezí zhruba 35-70 let. Všichni účastníci byli obyvatelé Českých Velenic.

Zjištění – zpětná vazba k návrhu studie

Zpětná vazba k rozpracovaným návrhům pro řešení koncepční studie vycházkového okruhu za Besedou se věnovala dvěma stěžejním tematickým oblastem: pocitové mapě města a veřejnému prostranství před Besedou spolu s vycházkovým okruhem za ní. Účastníci diskuze u jednotlivých stolů byli vyzváni ke sdílení toho, co jim v návrzích k jednotlivým oblastem přišlo vhodně řešené a co naopak nikoli a z jakých důvodů, a aby přišli s vlastními návrhy nebo informacemi podstatnými pro jejich řešení.

Pocitová mapa města

U kulatých stolů s účastníky setkání byla společně tvořena takzvaná „pocitová mapa města“. Na základě své zkušenosti s životem ve městě byly účastníci vyzvání k zhodnocení míst v následujících kategoriích:

místa, kde to místní mají rádi

– vlakové nádraží, které je vnímáno jako dominanta města
– pěší lávka nad železniční tratí vedoucí z vlakového nádraží. V minulosti to bývalo pěkné místo, dnes vypadá hůř. Místní tam rádi chodili a chodí pozorovat vlaky.
– dříve měli rádi prostor před ŽOS
– vodárna (technická památka) u ul. K Drahstavu
– dříve oblíbené místo u koupaliště
– kulturní veřejné prostranství na sídlišti Na Sadech
– prostor u křížení ulic Vitorazská a Jungmannova – klidné místo u lesa na bydlení a v blízkosti řeky
– posezení u hřbitova
– u vodních ploch Velká a Malá Cihelna
– u řeky v místech za ul. Říční

místa, kde se místní cítí bezpečně

– posezení u kapličky na Žižkově Předměstí
– městský stadion
– zahrádky za městským stadionem
– veřejné kulturní prostranství na sídlišti Na Sadech
– alej vedoucí z vlakového nádraží podél ul. Revoluční směrem ke kulturnímu domu Fénix
– podél řeky – po celé délce řeky
– u vodní plochy Velká cihelna

reprezentativní místa, kam by místní vzali návštěvu

– kaplička na Žižkově Předměstí
– kulturní dům Fénix
– kostel sv. Anežky české
– skatepark na ul. Trocnovská
– městský stadion
– Gmünd

místa, kam místní nechodí, která se jim nelíbí

– na ulici Vitorazská za podchodem pod železniční tratí směrem k Besedě
– prostory na ulici Vitorazská před podchodem pod železniční tratí kvůli hernám, vietnamským večerkám, nepořádku atp.
– skládka u vodní plochy Velká cihelna
– prostory ŽOS
– “vjezd do města” z rakouské strany – prostory na ulici třída Čsl. legií před hraničním přechodem kvůli hernám, nočním klubům, neopraveným domům atp.

místa, která podle místních fungují jako centra města

– “Na sídlišti” – veřejný prostor u ul. T. G. Masaryka na sídlišti Na Sadech v současnosti funguje jako kulturní prostranství a i v budoucnu by si mělo zachovat tento ráz a být jedním z “center” města
– veřejné prostranství na Vitorazské před kulturním domem Fénix funguje jako centrum města a i v budoucnu by tak mělo nadále fungovat
– “U Pavlásků” – na rozhraní ulic Vitorazská a Tylova. Tento prostor funguje jako “centrální” veřejný prostor pro část města za tratí

Veřejná prostranství kolem Besedy a vycházkový okruh za ní

Celkově byly návrhy řešení veřejných prostranství kolem kulturního domu Beseda hodnoceny kladně s řadou podnětů týkajících se jejich stávajícího i možného využití. Kladně bylo vnímáno zejména funkční propojení prostoru pro cílovou skupinu seniorů a zároveň dětí z přilehlého mateřského klubu. Návrh veřejné zahrady za Besedou byl vnímán velmi pozitivně. Cílovými uživatelskými skupinami budou pravděpodobně senioři a děti. Pro děti není v současnosti v okolí prostor, kde by si mohly hrát. Zároveň se jedná o prostor, v jehož okolí bydlí značná část místních romských občanů. Účastníci setkání upozornili na některá specifika jejich chování ve veřejném prostoru a potřebu zajištění životnosti nových navrhovaných prvků v řešeném prostoru – například volbou vhodných materiálů, apod. Navrhovaný vycházkový okruh byl také hodnocen velmi kladně.

K jednotlivým návrhům byly zaznamenány tyto konkrétní podněty:

veřejné prostranství před Besedou

– v současné době je v prostoru před Besedou problém s parkováním kvůli nedaleké ZŠ, proto byl vznesen podnět k prověření, zda navrhované parkovací kapacity budou dostačující
– podle informací 1 účastníka setkání (zaměstnanec technických služeb města) se dopravuje do Besedy technika z ulice Vitorazská, neboť vchod z ul. Říční je do patra bez výtahu. Je třeba to zohlednit v návrhu šířky ulice a parkovacího stání v ul. Vitorazská přímo před Besedou.
– návrh na umístění parkovacích stání do ul. Vitorazská přímo před domov pro seniory oproti navrhovaným parkovacím stáním přes silnici z důvodů zrychlení dopravy

veřejná zahrada za Besedou

– v místech navrhovaného amfiteátru umístit spíše multifunkční sportovní hřiště, které by mohlo sloužit nejen pro děti z přilehlého mateřského klubu, ale i pro děti z nedaleké ubytovny či pro Romské děti. Pro kulturní akce a účely by stačil navrhovaný multifunkční prostor za Besedou. V místech amfiteátru by se dal prostor tedy využít zejména pro sportovní účely. Podle informací účastníků setkání se v současnosti amfiteátr nevyužívá, v minulosti se využíval například na Den dětí.
– v tomto prostoru by mělo být nějaké zastíněné místo pergolou – například terasa s posezením nebo část multifunkčního prostoru
– návrh na umístění veřejných toalet, například v prostorách Besedy
– ovocný sad hodnocen kladně, je ovšem nutné pamatovat na riziko možné devastace uživateli těchto veřejných prostor
– umístit do zahrady okrasné keře

vycházkový okruh za Besedou

– doplnit o možnost inline bruslení a jízdu na kole
– zařadit do okruhu nejjižnější bod Českých Velenic
– propojit okruh s Rakouskem
– zvětšit okruh i směrem na opačnou stranu – za ul. Hanušova západně směrem k ul. Jungmannova
– podnět na umístění kempu nebo nějakého jiného typu ubytování zejména pro cyklisty a další turisty, například v místech u koupaliště
– doplnit lavičky v místech u Velké Cihelny a od Vitorazské směrem ke hřbitovu
– umístit po okruhu odpadkové koše
– dle informací účastníků setkání je betonový objekt, navrhovaný jako součást vycházkového okruhu, bývalou studnou
– návrh na umístění parkoviště do prostoru za ul. Dílenská

Další

– byl zaznamenán návrh na revitalizaci hřbitova